Předměty
Pracovní výchova / Člověk a svět práce:
V rámci tohoto předmětu je největší důraz kladen na osvojení návyků potřebných v každodenním životě. Děti se učí zvládat veškerou sebeobsluhu od oblékání a ukládání oblečení, přes stravování a hygienu, až po úklid osobních věcí. Nácvik probíhá formou motivačního tréninku a hry. Základem je rozvoj jemné i hrubé motoriky a koordinace pohybů, stejně jako rozumových schopností.
Kromě toho se žáci učí zvládat jednoduché domácí práce jako luxování, zametání, mytí a utírání nádobí, utírání prachu, vaření a vůbec celková péče o domácnost a vše, co s ní souvisí. Starší děti potom pracují na zahradě – hrabou listí, nosí dřevo, jezdí s kolečkem, sbírají ovoce. Účelem je zejména to, aby si osvojili pracovní návyky běžné ve společnosti.
Uživatelé služeb Sociálně terapeutických dílen „Střediska Víteček“ v rámci své činnosti pracují na výrobě různých předmětů (ruční papír, svíčky,
keramika...), které jsou pak při různých příležitostech nabízené k prodeji. Pokud je to možné, starší žáci školy se v rámci pracovní výchovy zapojují i do této činnosti.
Rehabilitace
V rámci vyučování probíhá také zdravotní nebo rehabilitační tělesná výchova (podle potřeb jednotlivých žáků) pod dohledem fyzioterapeuta. K účelům rehabilitace je škola vybavena mnoha pomůckami: rehabilitační míče, overbally, masážní míčky, polohovací polštáře, theraband, polohovací válce, rehabilitační přístroj Motomed (tento přístroj pomáhá nechodícím dětem udržovat dolní končetiny bez spasmů a svalového zkrácení, pomáhá k udržení kvalitního krevního oběhu a je velmi účinný v prevenci zácpy, která tyto děti velmi často trápí. U dětí spolupracujících potom pomáhá symetricky zlepšit svalovou sílu dolních končetin. Školáci tento přístroj využívají velmi často a rádi). Žákům je k dispozici polohovací rehabilitační lehátko vhodné pro cvičení prvků Vojtovy metody, případně pro každé cvičení, při kterém je nutná aktivní dopomoc terapeuta, který si může díky polohovatelnosti lehátka nastavit nejlepší výšku pro cvičení s konkrétním žákem. Díky velikosti stolu se na něm děti cítí bezpečně a cvičí na něm rády. Podle svých možností se děti v rámci tělesné výchovy věnují také ve velké míře pobytu na zahradě, skákání na trampolíně, lezení na prolézačkách, hraní kolektivních a míčových her a procházek do okolní přírody s programem přizpůsobeným počasí.
Čtení
Výuka čtení probíhá formou výuky globální metody (na kterou v pozdější fázi navazuje výuka genetické metody), případně je využívána metoda sociálního čtení – podle schopností žáka. Výuka čtení se zaměřujeme především na velká tiskací písmena, teprve pokud žák tuto látku bezpečně zvládne, přecházíme na malá tiskací písmena. K výuce čtení i psaní používáme nevázané písmo NNS skript a učebnice „Živá Abeceda“, spolu se slabikářem a písnkami. K dispozici jsou také barevná písmena, buď zalaminovaná, nebo pěnová v různých velikostech. Pro výuku sociálního čtení jsou pro žáky vytvářeny individuální obrázky, slova a sešity s jejich vlastní slovní zásobou. Součástí výuky čtení je i orientace v obrázcích, jejich smyslu, pořadí či rozdílech. Žák by se měl naučit orientovat na stránce, vyhledat jednotlivé obrázky, pochopit z obrázků děj, seznámit se s pojmem „čtení“ a s tím, jak on sám ho může v životě využít.
Psaní
Základem psaní je úchop tužky. Ne všichni žáci jsou ze zdravotních důvodů schopni správného standardního úchopu, a proto jsou pro ně vymýšleny různé modifikace (například molitanový balónek, kterým se tužka prostrčí pro dlaňový úchop, psací náčiní se širokou stopou apod.). Prvními kroky k psaní jsou grafomotorická cvičení, kterým napomáhá i intenzivní rehabilitace a senzomotorická cvičení dlaně a prstů, kreslení na velkou plochu apod. Poté se žáci začínají učit psát jednotlivá písmena a kreslit obrázky. Při výuce psaní postupujeme podle metodiky využívané v hůlkové písance. Úspěchem je, když si žák ke grafomotorické činnosti vytvoří kladný vztah a sám se snaží. Důležité je naučit se samostatně se podepsat (pokud je toho žák schopen). Pomocí využití různých metod a výtvarných technik se učitelé snaží navodit u žáka pozitivní vztah ke grafickému projevu tak, aby cítil především uspokojení z dobře vykonané práce.
Počty
V hodinách počtů jde především o to, aby si děti v rámci svých možností vytvořili nejjednodušší početní představu. Takže nejen vyjmenovat čísla, ale chápat a reflektovat otázku: Kolik je tady...? Umět spočítat dané předměty, znát pojmy více, méně, větší, menší, delší kratší apod. Teprve pokud toto zvládnou, přistupuje se k nejjednodušším početním operacím (+/-). I zde se velmi dobře uplatňuje metoda sociálního počítání. Zvláštní důraz je kladen na rozpoznání jednotlivých mincí
(případně bankovek) a práci s nimi. V rámci počtů se děti i prakticky učí nakupovat a spočítat si potřebný obnos.
Člověk a jeho svět:
Předmět rozvíjí základní poznatky žáka o životě společnosti, o živé a neživé přírodě a jejich významu pro člověka; pomáhá žákům utvářet citový vztah k rodné zemi, k nejbližšímu okolí. Vychází z prvotních zkušeností, znalostí a vědomostí žáka, ze specifik místa kde žije. Žák se učí nově nabyté znalosti a dovednosti uplatňovat v běžném životě. Osvojují si a upevňují vhodné chování a jednání mezi lidmi, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci a tolerovat je, navzájem si pomáhat a spolupracovat. Učí se chápat pojmy jako je rodina, kamarádství, ale i pravidla slušného chování a soužití ve společnosti, seznamují se se světem kolem nás – živým i neživým, získávají maximum základních poznatků a zkušeností, které jim pomůžou objevovat svět, ve kterém žijí.
Člověk a příroda
Tento předmět nahrazuje na druhém stupni předmět člověk a svět. Žáci se v něm seznamují zejména s chodem přírody a jejími zákony, s různými druhy zvířat, rostlin, stromů, hub apod., jaká hrozí nebezpečí, případně jak je naopak možné přírodní dary využít. Učí se pohybovat v přírodě bezpečně a ohleduplně, šetřit životní prostředí. Poznávají pravidla střídání ročních období a vše, co je provází. Kromě toho žáci získávají základní znalosti z oblasti fyziky (jako například měření různých surovin, využití elektřiny apod.), chemie (druhy a vlastnosti látek, chemické prostředky v domácnosti, jejich využití i nebezpečí…) a zeměpisu (základní představa o tom, co je to město, země, světadíl, svět, o vzdálenostech mezi jednotlivými zeměmi a jejich překonávání, o různém podnebí a přírodě v jiných částech světa, o mapě a jejím využití apod.)
Člověk a společnost
Také tento předmět se objevuje až na druhém stupni a rovněž nahrazuje předmět člověk a svět. Je zaměřen na témata historie našeho národa, péče o občana, člověk ve společnosti a poznatky o společnosti. Žáci se zde dozvídají základní informace o historických událostech, o rozdílech života dříve a dnes, významných datech a svátcích, dále se učí poznávat fungování společnosti, různé instituce, integrovaný záchranný systém apod. Nejdůležitějším tématem je pochopení vlastní role ve společnosti, získání povědomí o právech a povinnostech každého člověka a orientace v tom, kdo a jak mi může pomoci.
Výchova ke zdraví
Tento předmět pomáhá žákům naučit se získat své místo ve společnosti i mezi kamarády, informuje je o hodnotách mezilidských vztahů, učí je správnému chování v různých situacích, varuje před nejrůznějším nebezpečím a učí, jak se takovému nebezpečí postavit. Žáci rovněž pochopí zásady zdravého životního stylu a prevence nemocí.
Informační a komunikační technologie:
Tento předmět se začíná vyučovat až v pátém ročníku. Cílem tohoto předmětu je především umožnit žákům komunikovat se svým okolím prostřednictvím internetu a mobilního telefonu,
naučit je bezpečně pracovat s internetem a využívat jeho výhody, naučit žáky pracovat s počítačem a výukovými programy, skrze práci s počítačem rozvíjet jemnou motoriku.
Hudební výchova
Opět jsme limitováni zejména schopnostmi a zájmy jednotlivých dětí. Mnohé z dětí nemluví, případně špatně slyší a je proto nutné jim program těchto hodin přizpůsobit. V rámci HV jde hlavně o poslouchání hudby, pohyb do rytmu, rozvoj rytmického vnímání (i pomocí vlastní tvořivé hry na rytmické hudební nástroje). Někdy se rovněž učíme nové písničky – s nástroji, kytarou apod., děti se většinou učí text písničky zpívat i ukazovat.
Výtvarná výchova
Při výtvarné výchově jde o tvořivou činnost pomocí různých technik. Velký ohlas má malování prstovými barvami, které je vhodné i pro děti s horší jemnou motorikou, dále barvy na sklo, ale i jiné techniky. Většina dětí velmi ráda lepí a stříhá (popřípadě trhá) papír. Při této práci jde především o rozvoj jemné motoriky a také o schopnosti zapojit a uplatnit vlastní fantazii. Rovněž je tuto činnost možné dělat kolektivně, starší nebo motoricky schopnější při ní svým spolužákům často a rádi pomáhají.
Rozumová výchova
Tento předmět je vyučován v rámci rehabilitačního vzdělávacího programu. Děti se při něm učí samostatně vnímat a řešit různé problémy. Vše se děje formou hry. V rámci tohoto předmětu využíváme práci s obrázky a obrázkovými knížkami, puzzle, kostky a stavebnice, interaktivní hry a hračky, barevná písmenka a čísla, PC apod.
Smyslová výchova
I tento předmět je součástí rehabilitačního vzdělávacího programu. Jde o nácvik a upevnění využívání vlastních smyslových vjemů. Jde tedy o zrakové vnímání, sluchové či hmatové vnímání, chuť, čich, jemnou i hrubou motoriku. Děti se učí rozeznávat barvy, chutě, vůně apod. Rovněž trénují jemnou motoriku na hračkách i v praxi (například zapínání knoflíků). I zde, stejně jako v ostatních předmětech jde zejména o maximální rozvoj soběstačnosti a nezávislosti každého dítěte.
Komunikační výchova
Komunikační výchova je velmi důležitou součástí výuky. Žáci, které zvládnou samostatně komunikovat, si rozšiřují svou slovní zásobu a schopnosti komunikovat přiměřeně v nejrůznějších životních situacích. Učí se také popisovat své pocity a zážitky a vyjadřovat svá přání a potřeby. Mnozí žáci však klasickou verbální komunikaci neovládají. U nich se potom zaměřujeme na objevení a realizaci nejlepšího možného alternativního způsobu komunikace. Jde například o různé obrázkové systémy, fotografie, zástupné předměty nebo gesta. Tyto způsoby komunikace jsou pro každého žáka vybírány individuálně, aby byla zajištěna jejich maximální efektivita. V nácviku alternativní komunikace spolupracují pedagogičtí pracovníci i s pracovníky „Střediska Víteček“.
